eat art gallery

Kategorie: AKCE

Tradiční velikonoční menu 17.04.–21.04.2014

TRADIČNÍ VELIKONOČNÍ MENU

 

Zelený čtvrtek:

 
16 - 22 Zelená polévka z jarních bylinek
  Špenát nejlépe z kopřiv, opékané brambory, volské oko
  Jidáše pokapané medem, čaj nebo mešní víno zředěné vodou
   

Velký pátek:

 
16 - 22 Velikonoční „šťovíkouka“
  Velikonoční hlavička, mrkvový salát
  Jidáše ze čtvrtka, čaj, voda
   

Bílá sobota:

 
po vzkříšení Velikonoční kopřivačka
12 - 22 Velikonoční nádivka s masem, listový salát s bylinkami
  Mazanec, podmáslí s medem a mátou, víno
   

Velikonoční neděle:

 
Snídaně: Mazanec, jogurt s medem, velikonoční vajíčka, máslo, pečivo
Oběd: Masový vývar s nudlemi, petrželka
12 - 22 Pečené jehně s velikonoční nádivkou, jarní listový salát
  Velikonoční beránek, káva, víno
   

Velikonoční pondělí:

 
Snídaně: Zapečená šunka v chlebu, jablečný křen, hořčice, velikonoční vajíčka, slivovička
Oběd: Masový vývar se svítkem nebo nočky, pažitka
12 - 22 Vaječný salát s chřestem na pampeliškových listech
  Smažené kůzle nebo králík, bramborová kaše, listový špenát
  Kompot, velikonoční dort, káva, víno

Těšíme se na Vaši návštěvu.

Něco z historie:

Velikonoce jsou největší katolický svátek, připomínající umučení a vzkříšení Ježíše Krista.

Pohyblivé datum dle lunárního kalendáře (březen-duben), kterému předchází šestitýdenní půst. Symbol vzkříšení je beránek s červenou vlajkou. Od konce 7. století bylo během půstu zakázáno požívání masa teplokrevných tvorů a také mléka, másla a vajec. Proto se na Velikonoce nahromadilo spousta vajec. Ve středověku se na Velikonoce platila vaječná daň (naturální). Sedláci pánům a klášterům (daňová vajíčka), věřící chlapcům s řehtačkami (řehtačková vajíčka), farářům za zpověď (zpovědní vajíčka), za svěcení vody a potravin (svěcená vajíčka). Velikonoční vajíčka byla ta, která byla svěcena na Zelený čtvrtek, od jejichž pozření se slibovala hojící moc. Skořápky se pak sypaly na pole pro lepší úrodu. Ne tedy pro barvení, ale pro svěcení se stalo z obyčejného vajíčka vajíčko velikonoční. Ale, aby se nepopletla s vajíčky obyčejnými, barvila se většinou na červeno (barva vlajky beránka vzkříšení). Brzy se barvy a výzdoba velikonočních vajíček rozmnožily na nespočet variací. V roce 1672 vydaná kniha jezuitem Georgem Stenglem „Ova paschia“ (Velikonoční vejce) obsahuje v příloze na stovky mědirytin s nejrůznějšími příklady.

Naproti tomu považovali protestanti svěcení vajec za chybu a světskou kratochvíli (r. 1533 Thomas Kirchmayer, r. 1682 Johannes Richier vydal zákaz přijímání svěcených vajíček na Velikonoce dětem od kmotrů).

Naproti tomu doměnka, že z původně protestantského symbolu Velikonoc - pečeného nepodařeného beránka vznikl zajíc, by vysvětlovala, jak se zajíček stal malířem Velikonočních vajíček. V každém případě se o něm zmiňuje již v r. 1682 Johannes Richter. Nakonec se kompromisem mezi katolíky a protestanty stalo to, že na  Velikonočních vajíčkach byl malován také zajíček. Ten pak domněle vajíčka maloval.

Od počátku 20. století převzaly výrobny čokolády do svého sortimentu všechny motivy požadované zákazníkem a o dnešní konzumní společnosti ani nemluvě.

 

Jitka Plesz 2013

 

Velikonoční recepty

print Formát pro tisk

Komentáře


Nebyly přidány žádné komentáře.

Banner - spodni strana